V místě včelnic vzniklo a postupně se rozšiřuje Arboretum nektarodárných a pylodárných stromů, keřů a bylin. V tuto chvíli již s možnou stovkou různých druhů. Včetně vrbové školky s nejrůznějšími druhy a celkově rozdílnou dobou kvetení. Počínající kvetení tak u nás začíná v únoru u Zimolezu vonného, Erdingerovy vrby, doprovázející časný pyl z lísky a končící Trojmužnou vrbou, která dokáže překvapit i v říjnu nebo listopadu a dalších.
Stejně jako se považuje mikrobiom u lidí za důležitý prvek pro celkovou imunitu, podobně je to i se včelou medonosnou. Střevní mikrobiom má zásadní význam pro zdraví včely a pro fyziologické funkce jejího organismu. Cílem je pak na zahradu i v našem lese vysazovat pestrou skladbu zdrojů nektaru, medovice a pylu. Včetně rostlin poskytující pyl i včelám samotářkám, čmelákům a dalším blanokřídlým.
Krajina kolem Radětic je plná remízků, které na jaře překvapí záplavou květů trnkových keřů, třešní ptačí i se spoustou šípkových keřů. Podél potoků pak zástupem vrb. Není mým úkolem při našem sázení poskytovat následně jednodruhový med, na to by konkrétní rostliny či stromy musely být v daleko větších počtech, ale snažím se vylepšit kvetení během celého roku. Jakýkoli druh nektaru či pylu zanesený do úlu má možnost ovlivnit vitalitu včel a výslednou chuť i vůni medu. A já se snažím i se svýma dětma aby ta chuť byla mimořádná.
Pohledem na pylové plásty v našich úlech je pak možné pod každou barvou či odstínem najít jiný druh doneseného pylu.
